Afremov - repliky, tisk na plátně, Strana 3

Jsou chvíle, kdy se nic neříká, protože slova by byla slabá. Těla se přibližují, barvy se rozpíjejí a zůstává jen dotek, dech a polibek, který v sobě nese všechno, co se už nedá...

Město už ztichlo. Déšť smyl stopy dne a světla lamp zůstala jako jediní svědci návratu. Postava kráčí pomalu, chráněná deštníkem, s myšlenkami, které nikam nespěchají. Late...

Hudba se nezastaví. Prsty kloužou po strunách, tělo se pohybuje dřív, než myšlenky stačí cokoliv říct. Barvy se rozpadají do rytmu a znovu skládají v pohybu, který není naučený,...

Jsou chvíle, kdy se svět nemusí měnit, aby byl správně. Tento strom stojí v podzimní krajině a jeho listy zůstávají. Ne ze vzdoru, ale z klidu. Jako by věděl, že není kam...

Noc ve městě není prázdná. Jen tišší. Lampy se rozsvítí a ulice se promění v zrcadlo, ve kterém se odráží kroky, myšlenky i nevyřčené příběhy lidí, kteří jdou domů. Lights in...

Podzimní park se ponoří do ticha a světla lamp začnou vyprávět za lidi. Lavička stojí prázdná, ale není opuštěná. Jen čeká. Déšť zjemnil barvy dne a noc je proměnila v klidné...